Na mnoha místech jsou nové školy potřeba, některé v pasivním standardu už stojí a učí se v nich žačky a žáci. Mnohdy jsou to krásné budovy vyšlé z architektonických soutěží, ve kterých se dětem učí lépe než ve starých budovách. Při energetické náročnosti budov je pak investice do pasivní budovy i investicí do obecního rozpočtu.
Energetické úspory se týkají i památkově chráněných budov. U těch je nutné postupovat obezřetněji a dodržovat přísnější pravidla oproti běžným stavbám bez ochrany. Ale i na to myslí dotační program, a díky podpoře se mnoho veřejných staveb dočká ekonomičtějšího provozu, často prokouknou i interiéry budov.
V říjnu už začala, proti jiným letům později, topná sezóna. Teplárny se musejí modernizovat, přestat pálit uhlí a využívat jiné zdroje. V tom jim pomáhá Modernizační fond, ze kterého je možné získat významnou podporu na přestavbu. Kotle na uhlí tak místo toho spalují třeba štěpku, tak jako ve Frýdku-Místku, o které píšeme v rubrice Úspěšný projekt. O dekarbonizaci píšeme i v dalším textu.
Jako tradičně se podíváme i na povedené projekty, které se týkají například obnovy parku na sídlišti, nebo lepšího hospodaření s dešťovou vodou. Podíváme se do Brazílie, kde vzniklo Muzeum budoucnosti, což zní jako oxymóron, nepochybně účelně. Mizí tak jistoty, kdy člověk od muzea čekal nějakou tu zaprášenou vycpanou kunu, nástroj rolníka z 19. století a vybledlou fotografii vesnické krajiny s topornou rodinkou v popředí. Nyní skoro nemůžete vejít do muzea, aby na vás nevybafla nějaká interaktivní nezbednost. Teď ještě muzeum budoucnosti.